Jump to content

Racionální-BIO-bezlepkové potraviny Kadaň, Chomutovsko

Racionální-BIO-bezlepkové potraviny

KUPECTVÍ U HRADEB Potraviny Kadaň

PROVOZNÍ DOBA OBCHODU

pondělí - sobota  07:00-20:00 hodin 

neděle 08:30-20:00 hodin

Telefon: 705 009 458

 

 

RACIONÁLNÍ VÝŽIVA-BIOPRODUKTY

BEZLEPKOVÉ VÝROBKY A POTRAVINY

 

- BIO, DIA, bezlepkové potraviny a pečivo

- vegeteriánská strava i uzeniny

- výrobky z bezglutenu


Bezlepkové potraviny a nízkobílkovinové výrobky v nejvyšší možné kvalitě, výborné chuti a v širokém výběru, které umožní našim zákazníkům obohatit jejich stravu a dovolí jim znovu objevit radost z vaření. Tvoříme kvalitu života bez lepku.

 

-------------


Bezlepková dieta představuje úplné vyloučení lepku (glutenu) z potravy. Lepek je obsažen v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu. Bezlepková dieta je tedy vyřazení veškerých potravin, které jsou z těchto obilovin vyrobeny nebo je obsahují. Lepek neobsahují brambory, rýže, kukuřice, luštěniny, sója, pohanka, jáhly, amarant. Tyto je možné používat jako bezlepková dieta místo potravin obsahujících lepek.


Rafinované potraviny jsou potraviny jako bílý cukr, bílá mouka, loupaná rýže apod. Hlavní součást rafinované potraviny byla určitým způsobem odstraněna – většinou s takovým výsledkem, že se ztratila důležitá součást živin. Rafinované potraviny jako mouka a rýže ztrácejí rafinací většinu své dietní vlákniny a vitamínů B skupiny. Rafinace na straně druhé může prodloužit trvanlivost výrobku a zlepšit jeho chuť.


Emulgátory (zkráceně Éčka) jsou látky, které slouží výrobcům potravin pro zlepšení vlastností jejich výrobků - vzhled, chuť barva, trvanlivost apod. Některé emulgátory jsou neškodné, ale jiné mohou vyvolávat potíže, ačkoli se mají v potravinách vyskytovat v takovém množství, které jsou pro lidský organismus neškodné. Při individuální nesnášenlivosti či dietě je třeba brát na tuto skutečnost zřetel a některé emulgátory vynechat.


Rostlinná vláknina je tvořena polysacharidy z buněčné stěny, které se neštěpí trávícími enzymy. Nerozpustná rostlinná vláknina na sebe váže řadu nežádoucích látek, podporuje jejich vylučování z těla a čistí střevní stěny. Rostlinná vláknina je zvláště vhodná při redukčních dietách a očistných kúrách. Naše vláknina je rostlinného původu, vytváříme ji z brambor, které jsou přirozeně bezlepkovou potravinou.


Prebiotika jsou látky, které slouží jako substrát (potrava) bakteriím, které pozitivně ovlivňují zdraví člověka, jak probiotickým, tak tělu vlastním bakteriím. Nejčastější prebiotika jsou sacharidy (oligo- a polysacharidy), které nejsou rozloženy a vstřebávány v lidském tenkém střevě. Rozpustná vláknina může být jedním z příkladů prebiotika.


Rostlinná vláknina je tvořena polysacharidy z buněčné stěny, které se neštěpí trávícími enzymy. Nerozpustná rostlinná vláknina na sebe váže řadu nežádoucích látek, podporuje jejich vylučování z těla a čistí střevní stěny. Rostlinná vláknina je zvláště vhodná při redukčních dietách a očistných kúrách. Naše vláknina je rostlinného původu, vytváříme ji z brambor, které jsou přirozeně bezlepkovou potravinou.


Tuky jsou známé také pod pojmem lipidy. Skládají se z mastných kyselin a glycerolu. Je to jedna ze základních živin, která je nezbytně nutná pro správně sestavenou stravu. Tuky dělíme na rostlinné a živočišné, obojí mají stejnou energetickou hodnotu, ze tří základních živin nejvyšší. Rostlinné tuky obsahují důležité nenasycené mastné kyseliny. V tucích se rozpouštějí vitaminy A, D, E, K.


Energetická hodnota je optimální rozvržení přijímané energetické hodnoty stravy, jež vede k optimalizaci hmotnosti a snižuje riziko vzniku metabolického syndromu. Pokud je energetická hodnota větší než vydaná energie, bude vznikat riziko obezity. Jestliže naopak enegetická hodnota přijímaných potravin nedosahuje úrovně vydané energie, hrozí podvýživa.


Lepek je směs bílkovin (gliadin, hordein, avenin a sekanin) obsažených v obilných zrnech. Lepek umožňuje z mouky vytvářet těsto. Při celiakii (alergie na gliadin = nesnášenlivost lepku) dochází ke změně povrchu sliznice tenkého střeva, mizí mikroklky a klky, zmenšuje se schopnost trávení a vstřebávání živin. Typickými příznaky celiakie jsou průjmy, zvýšená plynatost, křeče, pokles hmotnosti, únava, bolest hlavy. Takto postižení lidé musí dodržovat bezlepkovou dietu.


Nutriční hodnota je složení a vzájemný poměr jednotlivých živin, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků v potravině či pokrmu.


Probiotika jsou přípravky, které obsahují živé mikroorganismy. Tito mikrobi musí mít prokazatelně pozitivní účinek na lidské zdraví, v žádné studii nesmí být prokázána souvislost jejich podání se vznikem choroby či chorobného stavu, měli by být prokázáni v trávicím traktu člověka, aby mohla být prokázána zřejmá souvislost s ovlivněním zdravotního stavu.


Sacharidy (dříve známy pod pojmem glycidy – uhlohydráty) jsou jedna ze tří hlavních skupin živin, slouží zejména jako zdroj energie. Bohaté na sacharidy jsou zejména obiloviny a produkty z nich připravené (mouka, chléb, sušenky, těstoviny), rýže, některá zelenina (hlavně brambory, kukuřice), většina ovoce, cukr, med, marmeláda a bonbony.


Vláknina je složitý polysacharid (celulóza, pektin), tvoří zejména buněčné stěny rostlin. Zdrojem vlákniny jsou zelenina, ovoce, obiloviny a luštěniny.

-----------------------------------

Hlavní zásady racionální výživy

Racionální (rozumná) výživa má individuální charakter a splňuje všechny nároky organismu. Je nutné dodržovat několik zásad.

1. Energetická hodnota stravy - příjem stravy odpovídá energetickému výdeji. V průběhu života se příjem energie mění. V dětství kdy organismus roste a sílí musí být přívod energie vyšší, než je energetický výdej. V pozdějším věku se má přívod energie snižovat.

2. Složení stravy - má obsahovat denně správné množství základních živin, vitamínů a minerálních látek. Pokrmy je vhodné kombinovat tak, aby v nich byly zastoupeny všechny základní skupiny potravin.

3. Správná příprava stravy - zvolit šetrnou předběžnou i tepelnou úpravu potravin podle druhu.

4. Správné časové rozložení jídla - 3 až 5 denních jídel. U nás je zvykem konzumovat snídani, oběd, večeři, které se doplňují přesnídávkou a svačinou.

5. Prostředí, kde je jídlo konzumováno - způsob servisu, kulturnost prostředí, vzhled pokrmu.

Druhy stravy

Rozlišuje se strava smíšená, vegetariánská, syrová, makrobiotická, kyselinotvorná a zásadotvorná.

Strava smíšená je pro člověka přirozená a odpovídá jeho fyziologickým potřebám. Správně vyvážená strava musí mít správný poměr základních organických živin. U dospělého člověka má být celková energetická potřeba krytá asi z l5 % bílkovinami, 30 % tuky a 55 % glycidy. V různých podmínkách se může tento poměr měnit. Strava smíšená musí být pestrá a obsahovat 5 různých skupin potravin.

l. Maso, masné výrobky a vejce - mají krýt asi l0 % celodenní energie.

2. Mléko a mléčné výrobky - mají tvořit asi l5 % celodenního výdeje energie.

3. Obiloviny a luštěniny - tvoří asi 35 % celodenní energie (zdroj bílkovin a glycidů)

4. Zelenina, ovoce a brambory - tvoří asi l5 % energie. Mají velký biologický význam, jsou zdrojem vitamínů a minerálních látek.

5. Tuky a cukr - jsou zdrojem energetické hodnoty, mají tvořit asi 25 % příjmu. Strava má být plnohodnotná. Nevyrovnanost v jednotlivých složkách potravy může být příčinou různých problémů.

Kyselinotvorná a zásadotvorná strava

Jde o názor, že stravou je možné ovlivnit chemickou reakci tělesných tekutin. Strava, o které se předpokládalo, že působí zásaditě je tzv. zásadotvorná (zelenina, ovoce). Strava, o které se tvrdilo, že vytváří kyselé prostředí se nazývala kyselinotvorná ( maso, vejce, obiloviny). Později se ukázalo, že strava nemůže výrazně ovlivnit chemickou reakci krve a ostatních tělních tekutin.

Syrová strava

Při tepelném zpracování potravy se u některých potravin ničí biologická hodnota (některé vitamíny). Je to hlavně u rostlinné stravy , zejména u ovoce a zeleniny. Z živočišné potravy se v syrovém stavu používá mléko a mléčné výrobky. Syrová strava se dnes používá jako doplněk stravy.

Vegetariánská strava

Je strava zaměřená na rostlinné potraviny.Ze stravy se vylučuje hlavně maso. Názory na tento druh stravy se do jisté míry liší.

- vegani - totální vegetariáni, ze stravy vylučují všechny živočišné potraviny vč. medu

- vitariáni- konzumují syrovou rostlinnou stravu

- laktovegetariáni - kromě rostl. stravy konzumují mléko a mléčné výrobky

- laktoovovegetariáni - strava obohacena o mléko, ml. výrobky a vejce

- semivegetariáni - konzumují ryby a drůbež, jde o přechod mezi stravou vegetariánskou a smíšenou.

Makrobiotika

Makrobiotika patří mezi výživové směry, které se v praxi projevují v mnoha formách. Vychází z taoistické filozofie založené na staročínských vševesmírných prasilách JIN a JANG (+ a -). Podle tohoto principu je nutriční hodnota každé potraviny určována poměrem jin a jang. Ideální poměr jin a jang má obilné zrno, a proto tvoří základ makrobiotické stravy. Za zakladatele makrobiotiky se považuje japonský filozof G. Oshawa (1 893 – 1 966). Klasická makrobiotika má několik stupňů od zcela jednostranné obilné stravy, až k stravě pestřejší, kde základem je také obilí. Ze stravy se téměř vylučují veškeré živočišné produkty, saláty, ovoce a sladké pokrmy. Na minimum se omezuje také přívod vody. Podle teorie makrobiotiky je možné léčit různá onemocnění. Většina principů tohoto učení je v rozporu s vědeckými poznatky. Strava neobsahuje dostatečné množství plnohodnotných bílkovin, vápníku, železa, vitamínu C, D a B12. Z těchto důvodů je nutné před přísnou makrobiotikou varovat. Doporučuje se jako doplněk běžné výživy, která může účinně přispět k vyrovnání jejích nedostatků.