Ubytování v soukromí KUPECTVÍ U HRADEB Kadaň
Ubytování v soukromí
KUPECTVÍ U HRADEB
Čsl. armády 31 Kadaň
Telefon: 604 343 637
Ubytování v RD - 6 pokojů 1-2-3 lůžkové s možností přistýlky s vlastním soc.
zařízením a sprchovým koutem.
Možnost lednice, rychlovarné konvice, pračka.....
/zimní zahrada k posezení, parkování u budovy/
v centru Kadaně po celý rok.
Orientační cena od 150 do 190,- Kč osoba/noc.
Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi
dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde
střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy
dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13.-18. století př.
Kr.), bylanskou halštatskou (Úhošť, Kadaň – Jezerka, 7.-6. století př. Kr.) a
také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př.Kr. přinesly keltské
kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle
humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách
založili osadu nazývanou Kadan – Kadaň, což se vykládalo jako „zářící oheň“.
Pojmenování prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm
znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6.století sídlily
germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany.
První doklady o osídlení kadaňského okolí ve středověku spadají až do konce
11. a první pol. 12. stol. (Úhošťany, Lomazice, Kralupy). Někdy v této době
vznikla u brodu přes Ohři i důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu
sedmdesátých a osmdesátých let 12.stol. zde začal působit rytířský řád
johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinu z 23. dubna 1186 i celou
zmíněnou osadu. Z iniciativy českého krále – Václava I. nebo Přemysla II.
Otakara – byla Kadaň povýšena na svobodné královské město. Vznikl zde
královský hrad, minoritský klášter s kostelem sv. Michaela a johanité si
podrželil práva k farnímu (děkanskému) kostelu.Roku 1362 město vyhořelo
i s hradem a předměstími.
Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346–1378) zažilo město velký rozkvět. Roku 1366 udělil městu právo úplné samosprávy. Při svém prvním kadaňském pobytu potvrdil Kadaňským 29. května 1367 konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže (14. září). Když zde pobýval podruhé, povolil 8.září 1374 „obyvatelům města Kadaně zakládat vinice kolem města, jak to činí obyvatelé Pražští“. Karlův syn a nástupce Václav IV. (1378 až 1419) potvrdil městu otcova privilegia a krajskou soudní pravomoc ponechal kadaňským purkrabím. Na jaře 1421 bylo město dobyto Pražany a stalo se součástí pražského městského svazu. Kolem 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy. Kadaňské obyvatelstvo se statečně bránilo, ale mohutné přesile nemohlo odolat. Dne 10. srpna 1469 byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal pánem celého města.
Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiánský mnich Martin Luther. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 došlo také v Kadani a okolí ke konfiskacím majetku a násilné rekatolizaci převážně ultrakvistického (luteránského) obyvatelstva. Během tzv. Třicetileté války (1618 až 1648) byla Kadaň několikrát vydrancována cizími i domácími vojsky. Války o rakouské dědictví přinesly nové útrapy. Dne 14. října se u Františkánského kláštera na předměstí Kadaně strhla bitva mezi nepřátelským francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie, v níž byli Francouzi poraženi. Roku 1746 v Kadani znovu hořelo. Dne 2. května roku 1750 vydala císařovna Marie Terezie rozkaz k přebudování pustnoucího kadaňského hradu na kasárny. Jeho přestavba pro vojenské účely trvala do roku 1755. Dne 14. října 1779 navštívil svobodné královské město Kadaň císař Josef II.
Město Kadaň se 1. února 1850 stalo oficiálně sídlem okresního úřadu, centrem politického okresu, sahajícího od krušnohorských Vejprt po Jeseň v Doupovských horách.