Ubytování v soukromí KUPECTVÍ U HRADEB Kadaň

Ubytování v soukromí

KUPECTVÍ U HRADEB

Čsl. armády 31 Kadaň

Telefon: 604 343 637

Ubytování v RD - 6 pokojů 1-2-3 lůžkové s možností přistýlky s vlastním soc.

zařízením a sprchovým koutem.

Možnost lednice, rychlovarné konvice, pračka.....

/zimní zahrada k posezení, parkování u budovy/

v centru Kadaně po celý rok.

Orientační cena od 150 do 190,- Kč osoba/noc.

Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi

dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde

střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy

dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13.-18. století př.

Kr.), bylanskou halštatskou (Úhošť, Kadaň – Jezerka, 7.-6. století př. Kr.) a

také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př.Kr. přinesly keltské

kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle

humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách

založili osadu nazývanou Kadan – Kadaň, což se vykládalo jako „zářící oheň“.

Pojmenování prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm

znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6.století sídlily

germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany.

První doklady o osídlení kadaňského okolí ve středověku spadají až do konce

11. a první pol. 12. stol. (Úhošťany, Lomazice, Kralupy). Někdy v této době

vznikla u brodu přes Ohři i důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu

sedmdesátých a osmdesátých let 12.stol. zde začal působit rytířský řád

johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinu z 23. dubna 1186 i celou

zmíněnou osadu. Z iniciativy českého krále – Václava I. nebo Přemysla II.

Otakara – byla Kadaň povýšena na svobodné královské město. Vznikl zde

královský hrad, minoritský klášter s kostelem sv. Michaela a johanité si

podrželil práva k farnímu (děkanskému) kostelu.Roku 1362 město vyhořelo

i s hradem a předměstími.

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346–1378) zažilo město velký rozkvět. Roku 1366 udělil městu právo úplné samosprávy. Při svém prvním kadaňském pobytu potvrdil Kadaňským 29. května 1367 konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže (14. září). Když zde pobýval podruhé, povolil 8.září 1374 „obyvatelům města Kadaně zakládat vinice kolem města, jak to činí obyvatelé Pražští“. Karlův syn a nástupce Václav IV. (1378 až 1419) potvrdil městu otcova privilegia a krajskou soudní pravomoc ponechal kadaňským purkrabím. Na jaře 1421 bylo město dobyto Pražany a stalo se součástí pražského městského svazu. Kolem 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy. Kadaňské obyvatelstvo se statečně bránilo, ale mohutné přesile nemohlo odolat. Dne 10. srpna 1469 byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal pánem celého města.

Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiánský mnich Martin Luther. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 došlo také v Kadani a okolí ke konfiskacím majetku a násilné rekatolizaci převážně ultrakvistického (luteránského) obyvatelstva. Během tzv. Třicetileté války (1618 až 1648) byla Kadaň několikrát vydrancována cizími i domácími vojsky. Války o rakouské dědictví přinesly nové útrapy. Dne 14. října se u Františkánského kláštera na předměstí Kadaně strhla bitva mezi nepřátelským francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie, v níž byli Francouzi poraženi. Roku 1746 v Kadani znovu hořelo. Dne 2. května roku 1750 vydala císařovna Marie Terezie rozkaz k přebudování pustnoucího kadaňského hradu na kasárny. Jeho přestavba pro vojenské účely trvala do roku 1755. Dne 14. října 1779 navštívil svobodné královské město Kadaň císař Josef II.

Město Kadaň se 1. února 1850 stalo oficiálně sídlem okresního úřadu, centrem politického okresu, sahajícího od krušnohorských Vejprt po Jeseň v Doupovských horách.

Dne 4. března 1919 došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem. Výsledkem bylo 25 mrtvých a několik desítek zraněných.

Při parlamentních volbách roku 1935 zaznamenala drtivé vítězství Sudetoněmecká strana. Kadaň byla německou armádou obsazena dne 5. října 1938. Kadaňsko se stalo součástí nové územní jednotky německé říšské správy – Sudetské župy. Řada sudetských němců vystřízlivěla z z vítězného opojení roku 1938. Byla vypálena židovská synagoga, mnoho židovských rodin pak nalezlo nelidskou smrt v koncentračních táborech. Koncem války se hospodářská situace zhoršila. Dne 8. května 1945 pronikla do Kadaně sovětská (ruská) Rudá armáda. Náš kraj se vrátil do prastarého svazku českých zemí.V Kadani byla zavedena česká správa. Desítky tisíc německých obyvatel Kadaňska byly vyhnány či organizovaně vysídleny do okupačních zón poraženého Německa. Kadaň a tehdejší kadaňský okres byly postupně osídlovány novým obyvatelstvem ze všech koutů českých zemí a Slovenska i krajany z Volyně a Vídně. Pokusy o demokratickou obnovu Československa byly nadobro zničeny roku 1948, kdy stát opanovala komunistická strana se svou totalitní ideologií. Teprve od roku 1989 se v naší republice i v našem městě pokoušíme vytvářet znovu společnost svobodných občanů. V Kadani, v tomto kdysi královském městě, žije dnes pestrá národnostní pospolitost – Češi, Slováci, Němci, Ukrajinci, Maďaři, Romové…

Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny výstavní prostory, kde se od roku 1993 konají pravidelně konají výstavy. Součástí galerie Pod Věží (od ledna 2002 městská galerie Karla Havlíčka) je také informační centrum města Kadaně. V roce 1993 založilo město Kadaň novodobou tradici a to Císařského dne na počest návštěvy císaře Karla IV. V Kadani v roce 1367 a 1374.

Mezi významné kulturní památky patří: Františkánský klášter s kostelem 14. sv. Pomocníků, kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a Alžběty, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kadaňský hrad, Žatecký barbakán, radnice a další( viz památky města Kadaně)

http://www.kadan.cz/mesto-kadan/historie-mesta/